Filmy

Berlín v roce 1931. Jakob Fabian pracuje přes den jako reklamní textař a po nocích obchází se svým spolužákem Labudem noční lokály, bordely a umělecké ateliéry. Jejich bezstarostný život však stále více ohrožují změny ve společnosti, kterou rozdělují komunisté a národní socialisté. 

Během závodu ve sjezdu na Zimních olympijských hrách 1976 se teprve 22letý Franz Klammer ocitá v „oku bouře“. Jede svůj životní závod, v němž zdolá trať, jejíž překonání se zdálo nemožné, a díky tomu dodnes zůstává legendou alpského lyžování.

Důvtipná reinterpretace dějin originálně vrací na plátna kin mýtus rakouské císařovny Sissi. Ta je zbožňována pro svou krásu a proslulá jako inspirátorka módních trendů. Když je konfrontována s budoucností plnou striktních dvorských povinností, vzbouří se proti hyperbolizovanému obrazu sebe sama a vymyslí plán, jak ochránit svůj odkaz.

Nico si užívá léto v Berlíně se svou nejlepší kamarádkou Rosou, dokud ji z bezstarostného každodenního života nevytrhne rasistický útok. Traumatizovaná zdravotní sestra se rozhodne, že se už nikdy nestane obětí, a začne trénovat s mistrem světa v karate. 

Po propuštění z vězení se Babtou těší na nový začátek. Jeho spontánní uvítací večírek se však zvrtne natolik, že Babtou má ještě téhož večera ruce v poutech. S dramatickými následky: kvůli opakovanému provinění má být deportován do své "domoviny" Senegalu. Babtou však zná Senegal jen z vyprávění svého otce, narodil se v Německu.

28leté vědkyni jsou bližší čísla než lidé a sexuální uspokojení nachází v anonymních setkání. Její pravidlo zní: jednou a nikdy více. Ale schůzka s 33letým Frankem neprobíhá podle plánu a Bigna přestává mít věci pod kontrolou. Dva protikladní lidé, kteří se náhodou setkají a zapletou do vášnivého vztahu.

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Tim údajně není schopen navazovat vztahy. Když se však zamiluje do svého ženského zrcadlového obrazu Ghost, ocitne se náhle na druhé straně randícího pekla.

V odlehlé horské vesničce ve švýcarských Alpách prochází láska mezi Annou a Marcem těžkou zkouškou. Jejich rodinné štěstí naruší Marcova diagnóza nádoru mozku. Jak postupně ztrácí kontrolu nad svými pudy a stává se stále nevyzpytatelnějším, stupňuje se napětí ve vesnické komunitě. 

V ruchu berlínského nočního života se barman Milo seznámí s chytrou Sunny - a je přesvědčen, že v ní našel ženu svých snů. Romantický večer se však nečekaně zvrtne, když se objeví Milův chaotický přítel Renzo. Než se nadějí, jejich schůzka se změní v naprosto bláznivou a ne zcela neškodnou honičku nočním Berlínem, jejíž výsledek je nejistý...

Čtyřicátnice Monika je pevně zakotvena na umělecké a kulturní scéně ve Frankfurtu jako kurátorka. Jednoho večera se na pozadí policejní razie seznámí s konžským obchodníkem Josephem, který hledá investory pro diamantový důl v Kongu, a mezi oběma se rozvine vášnivá láska. Jejich vztah je vystaven zkoušce nejen kvůli předsudkům okolí, ale také kvůli pomalu narůstající nedůvěře mezi nimi. 

V letním opojení se mladý otec Gabriel zamiluje do tajemné Corey, přítelkyně svého nejlepšího kamaráda Joela. Po potyčce mezi Gabrielem a Joelem dojde ke smrtelné nehodě. Gabriel se v reakci na největší trauma svého života uchýlí do divoké krajiny svého srdce, kde je fantazie silnější než realita.

Marvin Bosch je zvyklý na blesky fotoaparátů, křik fanoušků a červený koberec. Při setkání s bulvární reportérkou Bettinou Bamberger vychází najevo některé nepříjemné detaily a Marvin utíká před médii. Útočiště najde v alternativním queer-feministickém divadle. Jeho ředitelka Frieda není z Marvinova příjezdu ani trochu nadšená...

Film podle skutečné události popisuje příběh mladého švýcarského páru, který byl v roce 2011 unesen na jejich cestách v Pákistánu a následně předán Talibanu. Po 8 měsících v život ohrožujících podmínkách se jim podaří, jako zatím jediným civilistům, Talibanu uprchnout. Dvojici společný boj o přežití stmeluje i rozděluje. 

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Tento životopisný portrét osvětluje život spisovatele, režiséra a provokatéra Thomase Brasche. Už jako dítě se projevuje jeho vzpurná povaha a v autoritářské NDR se rychle cítí odcizen. Zatímco jeho otec Horst se aktivně podílí na budování mladého německého státu, Thomas touží po naplněném a svobodném životě spisovatele a filmaře.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Markus je rozpolcený mezi láskou ke svým starostlivým babičkám a touhou po jiném životě v Berlíně. Ve snech se mu stále častěji zjevuje houf oslnivých démonů jako předzvěst podivné městské rodiny. Když se zamiluje do Duc, vše se ještě více zkomplikuje. Krabice na stěhování do velkoměsta už jsou vlastně zabalené v Markusově novém bytě.

Vídeň, 1938: Advokát Josef Bartok se pokouší se svou ženou Annou prchnout do USA, ale marně. Je zatčen gestapem a převezen do centrály gestapa v hotelu Metropol. Na samotce, která ho stále více vyčerpává, se mu náhodou dostane do rukou kniha o hře šachu a vše se začne rázem měnit.

Ředitelka katolické internátní školy na okraji Vídně, mladá energická jeptiška, oddaně bojuje proti úpadku víry. Dvanáctiletá Marta, hluboce věřící dívka, chce odčinit hříchy světa a je ochotna se obětovat. Sestra povzbudí Martu tím, že jí půjčí kajícný pás. Když si jím však dívka způsobí vážná zranění, ukryjí ji v prázdném patře internátu.

Franz Walter právě dokončil doktorát z ekonomie v Německé demokratické republice. Od rozvědky dostává nabídku sloužit své zemi jako zaměstnanec HVA (Hlavní správy rozvědky). Franz se snaží najít správnou cestu ve špatném systému a dostává se do konfliktu mezi soukromým a profesním životem. Následky jsou fatální.  

Čtrnáctiletá Leonie z Berlína dobývá svět jako influencerka. U nohou jí leží miliony followerů, firmy ji zahrnují svými produkty. Neustálé zobrazování sebe sama a nemilosrdný tlak na tvorbu contentu mají však i svou stinnou stránku, kterou jí adrenalin, sláva a tenisky zdarma nemohou vynahradit.

Intimní portrét dvou lidí, který vypráví neobvyklý příběh Lily Schwarzenbergové a jejího otce Karla. Navzdory bouřlivé rodinné historii poznamenané ranami osudu se oba upřímně snaží k sobě najít cestu. 

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Pokud jde o naše zdraví, existuje jen velmi málo institucí, které jsou kompetentní a nezávislé. Chceme se samozřejmě spolehnout na lékaře a další zdravotníky. Ti zase čerpají podněty od Světové zdravotnické organizace WHO. Ale co když důvěra, kterou miliardy lidí na celém světě vkládají do této instituce, není na místě?

Panama Papers a video z Ibizy jsou jen dvě z efektivních vyšetřování investigativního oddělení deníku Süddeutsche Zeitung. Režisér Daniel Sager měl možnost doprovázet dva novináře při jejich práci a nahlédnout „za titulky“.

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.

Berlin Alexanderplatz je nevýznamnější z filmů Rainera Wernera Fassbindera (1945–1982), se svými 930 minutami také zdaleka nejdelší. Fassbinderův Berlin Alexanderplatz je prostřední ze tří dosavadních pokusů adaptovat pro film experimentální román Alfreda Döblina z roku 1929.

Effi Briestová je příliš mladá, když si bere ambiciózního barona von Instettena. Setkání s majorem Crampasem jí dočasně zpestří život. Po letech se baron dozví o dávno ukončeném vztahu své ženy a dojde ke katastrofě. Fassbinder se úzce drží literární předlohy (Theodor Fontane), a přesto rozvíjí velmi samostatný vizuální jazyk.

Letargii skupiny znuděných mladých lidí přeruší příchod řeckého gastarbeitera, který vyvolá prudkou agresi. Toto rané dílo, inscenované podle Fassbinderovy vlastní divadelní hry ve statických obrazech, které neustále vyprávějí o uzavřenosti, stagnaci a ochromené společnosti, bylo pro mladého filmaře milníkem.

Rok 1957 v malém německém městě. Jeho skutečným vládcem je stavební podnikatel Schuckert. Ve „Vile Fink“, což je noční podnik a nevěstinec pro „lepší společnost“, si vydržuje coby svou soukromou děvku zlatý hřeb večera – barovou zpěvačku Lolu. 

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Epizoda z „příspěvkového“ filmu na téma vypjaté společenské situace v roce 1977, kdy v Německu kulminují aktivity druhé generace radikálně teroristické skupiny RAF. „Když krutost dosáhne určitého bodu, je jedno, kdo ji páchá. Jenom ať skončí.“

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Emmi, starší uklízečka, se zamiluje do Aliho, mnohem mladšího gastarbeitera z Maroka, a vezme si ho. Emmini příbuzní a sousedé reagují s nepochopením, dokud nezjistí, že pár je zneužitelný. Tlak na ně je však příliš velký. "Film o lásce, která je vlastně nemožná, ale přesto možná". (Rainer Werner Fassbinder)

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Aktualizovaný remake slavného románu Ericha Kästnera: Dvanáctiletý Emil Tischbein je na cestě z městečka u Baltského moře do Berlína okraden podvodníkem. Po příjezdu pronásleduje pachatele a brzy najde podporu u dětské party vedené poníkem Hütchenem, který zorganizuje další pomoc. Sotva zvládnutelný dav dětí pronásleduje zloděje.

Effi Briestová je příliš mladá, když si bere ambiciózního barona von Instettena. Setkání s majorem Crampasem jí dočasně zpestří život. Po letech se baron dozví o dávno ukončeném vztahu své ženy a dojde ke katastrofě. Fassbinder se úzce drží literární předlohy (Theodor Fontane), a přesto rozvíjí velmi samostatný vizuální jazyk.

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Letargii skupiny znuděných mladých lidí přeruší příchod řeckého gastarbeitera, který vyvolá prudkou agresi. Toto rané dílo, inscenované podle Fassbinderovy vlastní divadelní hry ve statických obrazech, které neustále vyprávějí o uzavřenosti, stagnaci a ochromené společnosti, bylo pro mladého filmaře milníkem.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Emmi, starší uklízečka, se zamiluje do Aliho, mnohem mladšího gastarbeitera z Maroka, a vezme si ho. Emmini příbuzní a sousedé reagují s nepochopením, dokud nezjistí, že pár je zneužitelný. Tlak na ně je však příliš velký. "Film o lásce, která je vlastně nemožná, ale přesto možná". (Rainer Werner Fassbinder)

Pokud jde o naše zdraví, existuje jen velmi málo institucí, které jsou kompetentní a nezávislé. Chceme se samozřejmě spolehnout na lékaře a další zdravotníky. Ti zase čerpají podněty od Světové zdravotnické organizace WHO. Ale co když důvěra, kterou miliardy lidí na celém světě vkládají do této instituce, není na místě?

Panama Papers a video z Ibizy jsou jen dvě z efektivních vyšetřování investigativního oddělení deníku Süddeutsche Zeitung. Režisér Daniel Sager měl možnost doprovázet dva novináře při jejich práci a nahlédnout „za titulky“.

Evžen se narodil a vyrostl ve Švýcarsku, ale protože byl vždy tak trochu bohém, rozhodl se opustit tamější buržoazní svět, kam příliš nezapadal. Po třicítce se přestěhoval do Prahy, odkud jeho otec naopak v roce 1968 emigroval a už se tam pak nikdy nevrátil. Evžen stále není zcela schopen postavit se svému dominantnímu otci, pro kterého je Česko a Praha dávno zapomenutá minulost. Evžen naopak v Praze provozuje vysněný hudební klub, zažívá tu osudovou lásku, ale i osudové neštěstí, a nakonec to vypadá, že se bude muset do Švýcarska přece jen na chvíli vrátit…

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.