Filmy

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Kolik je příliš? A je vůbec správné se takto ptát? Jedna věc je jistá: na této planetě je nás stále víc a víc. Před 25 lety nás bylo pět miliard, dnes sedm. Uznávaný rakouský režisér Werner Boote cestuje po zeměkouli a jako moderní Sokrates zkoumá mýty a fakta o přelidnění.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Pokud jde o naše zdraví, existuje jen velmi málo institucí, které jsou kompetentní a nezávislé. Chceme se samozřejmě spolehnout na lékaře a další zdravotníky. Ti zase čerpají podněty od Světové zdravotnické organizace WHO. Ale co když důvěra, kterou miliardy lidí na celém světě vkládají do této instituce, není na místě?

Každou hodinu padne produkci palmového oleje za oběť území deštných lesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Přesto se jeho výroba každým rokem zvyšuje – stejně jako u jiných výnosných plodin. Obrovské plochy orné půdy nejen v Asii a Africe, ale i v Evropě se tak dostávají do rukou mezinárodních zemědělských investorů. Jsou zákonodárci EU schopni zabránit těmto praktikám, nebo ve skutečnosti sledují jiné zájmy?

Panama Papers a video z Ibizy jsou jen dvě z efektivních vyšetřování investigativního oddělení deníku Süddeutsche Zeitung. Režisér Daniel Sager měl možnost doprovázet dva novináře při jejich práci a nahlédnout „za titulky“.

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.

Effi Briestová je příliš mladá, když si bere ambiciózního barona von Instettena. Setkání s majorem Crampasem jí dočasně zpestří život. Po letech se baron dozví o dávno ukončeném vztahu své ženy a dojde ke katastrofě. Fassbinder se úzce drží literární předlohy (Theodor Fontane), a přesto rozvíjí velmi samostatný vizuální jazyk.

Letargii skupiny znuděných mladých lidí přeruší příchod řeckého gastarbeitera, který vyvolá prudkou agresi. Toto rané dílo, inscenované podle Fassbinderovy vlastní divadelní hry ve statických obrazech, které neustále vyprávějí o uzavřenosti, stagnaci a ochromené společnosti, bylo pro mladého filmaře milníkem.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Emmi, starší uklízečka, se zamiluje do Aliho, mnohem mladšího gastarbeitera z Maroka, a vezme si ho. Emmini příbuzní a sousedé reagují s nepochopením, dokud nezjistí, že pár je zneužitelný. Tlak na ně je však příliš velký. "Film o lásce, která je vlastně nemožná, ale přesto možná". (Rainer Werner Fassbinder)

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Aktualizovaný remake slavného románu Ericha Kästnera: Dvanáctiletý Emil Tischbein je na cestě z městečka u Baltského moře do Berlína okraden podvodníkem. Po příjezdu pronásleduje pachatele a brzy najde podporu u dětské party vedené poníkem Hütchenem, který zorganizuje další pomoc. Sotva zvládnutelný dav dětí pronásleduje zloděje.

Effi Briestová je příliš mladá, když si bere ambiciózního barona von Instettena. Setkání s majorem Crampasem jí dočasně zpestří život. Po letech se baron dozví o dávno ukončeném vztahu své ženy a dojde ke katastrofě. Fassbinder se úzce drží literární předlohy (Theodor Fontane), a přesto rozvíjí velmi samostatný vizuální jazyk.

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Letargii skupiny znuděných mladých lidí přeruší příchod řeckého gastarbeitera, který vyvolá prudkou agresi. Toto rané dílo, inscenované podle Fassbinderovy vlastní divadelní hry ve statických obrazech, které neustále vyprávějí o uzavřenosti, stagnaci a ochromené společnosti, bylo pro mladého filmaře milníkem.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Co byste dělali, kdyby bylo postaráno o vaše živobytí? Základní nepodmíněný příjem byl ještě před několika lety považován za fantazmagorii. Dnes je tato utopie mnohem představitelnější než kdykoliv předtím – intenzivně je diskutována ve všech politických a vědeckých táborech. Snímek Oběd zdarma pro všechny zprostředkovává základní poznatky o této myšlence a hledá vysvětlení, možnosti a zkušenosti ohledně její realizace.

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Kolik je příliš? A je vůbec správné se takto ptát? Jedna věc je jistá: na této planetě je nás stále víc a víc. Před 25 lety nás bylo pět miliard, dnes sedm. Uznávaný rakouský režisér Werner Boote cestuje po zeměkouli a jako moderní Sokrates zkoumá mýty a fakta o přelidnění.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Emmi, starší uklízečka, se zamiluje do Aliho, mnohem mladšího gastarbeitera z Maroka, a vezme si ho. Emmini příbuzní a sousedé reagují s nepochopením, dokud nezjistí, že pár je zneužitelný. Tlak na ně je však příliš velký. "Film o lásce, která je vlastně nemožná, ale přesto možná". (Rainer Werner Fassbinder)

Pokud jde o naše zdraví, existuje jen velmi málo institucí, které jsou kompetentní a nezávislé. Chceme se samozřejmě spolehnout na lékaře a další zdravotníky. Ti zase čerpají podněty od Světové zdravotnické organizace WHO. Ale co když důvěra, kterou miliardy lidí na celém světě vkládají do této instituce, není na místě?

Každou hodinu padne produkci palmového oleje za oběť území deštných lesů o velikosti 300 fotbalových hřišť. Přesto se jeho výroba každým rokem zvyšuje – stejně jako u jiných výnosných plodin. Obrovské plochy orné půdy nejen v Asii a Africe, ale i v Evropě se tak dostávají do rukou mezinárodních zemědělských investorů. Jsou zákonodárci EU schopni zabránit těmto praktikám, nebo ve skutečnosti sledují jiné zájmy?

Panama Papers a video z Ibizy jsou jen dvě z efektivních vyšetřování investigativního oddělení deníku Süddeutsche Zeitung. Režisér Daniel Sager měl možnost doprovázet dva novináře při jejich práci a nahlédnout „za titulky“.

Evžen se narodil a vyrostl ve Švýcarsku, ale protože byl vždy tak trochu bohém, rozhodl se opustit tamější buržoazní svět, kam příliš nezapadal. Po třicítce se přestěhoval do Prahy, odkud jeho otec naopak v roce 1968 emigroval a už se tam pak nikdy nevrátil. Evžen stále není zcela schopen postavit se svému dominantnímu otci, pro kterého je Česko a Praha dávno zapomenutá minulost. Evžen naopak v Praze provozuje vysněný hudební klub, zažívá tu osudovou lásku, ale i osudové neštěstí, a nakonec to vypadá, že se bude muset do Švýcarska přece jen na chvíli vrátit…

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.