Filmy

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Režisérka ve filmu vypráví o tragickém životě a selhání své matky. V soukromé i politické sféře film prochází desetiletími a dokumentuje vnitřní konflikt ženy, jejíž hledání seberealizace je příkladem životního postoje západoněmecké generace žen. Intimní portrét a dobový dokument v kontextu ženské emancipace.

Švýcarsko má problém: práci na černo. Desítky tisíc migrantů pracují v zemi nelegálně. Nešvary mají za úkol odhalovat „inspektoři trhu práce“. Doprovázíme je na cestách, zoufáme si spolu s nimi nad často téměř nemožným úkolem prosazovat švýcarské právo a přitom poznáváme jejich osobní osudy a motivace. Doplněno o aktivity švýcarských politiků tak vzniká vysoce politické road movie.

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Na prahu dospělosti a trans* – dvě syrské sestry hledají svou cestu v novém domově v Německu. Tento film vypráví nejen dojemný příběh rodiny, která drží pohromadě navzdory všem těžkostem, ale klade si také otázku vlastní identity. Dokument o dospívání a osobním místě ve společnosti.